|
|
Socioekonomické důsledky internace Japanoameričanů ve Spojených státech za druhé světové války
Vojtuš, Michal ; Anděl, Petr (vedoucí práce) ; Smetana, Vít (oponent)
Socioekonomické důsledky internace Japanoameričanů ve Spojených státech za druhé světové války Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá přiblížením důsledků válečné internace Japanoameričanů v USA v socioekonomické rovině a věnuje se jak krátkodobým, tak dlouhodobým následkům uvěznění. První část práce pojednává o japonském přistěhovalectví do Spojených států a snahami pacifických států o její regulaci. Následující část představuje klíčový popis událostí internace samotné od jejích příčin, průběhu i důvodů ukončení. Třetí kapitola nastiňuje předválečný socioekonomický stav komunity s přihlédnutím na významnou roli zemědělství, především drobného farmaření. Poté jsou zkoumány důsledky internace v podobě proměny socioekonomické pozice Japanoameričanů v krátkodobém i dlouhodobém horizontu. V závěru jsou shrnuty zjištěné poznatky a krátce zmapován úspěšný proces nápravy a omluvy Japanoameričanům v poválečném období, který vyvrcholil odškodněním přeživších internace, jejím odsouzením a omluvou z úst prezidenta USA. Hlavní důraz je v práci kladen na pointernační odklon od zemědělství a přesun k jiným profesím, přímé ekonomické škody a dlouhodobé snížení platových podmínek internovaných a jejich potomků.
|
|
|
Jan Kapistrán Vyskočil a jeho dílo
Čada, Václav ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Foltýn, Dušan (oponent)
1. ANOTACE Jméno autora: Mgr. Václav Čada Instituce: Univerzita Karlova v Praze - Pedagogická fakulta Katedra dějin a didaktiky dějepisu Obor: Učitelství pro ZŠ a SŠ, DĚJEPIS - SPOLEČENSKÉ VĚDY Název práce: Jan Kapistrán Vyskočil a jeho dílo Vedoucí práce: doc. PhDr. Alena Míšková, Ph.D. Počet stran: 180 textu, 39 příloh Rok obhajoby: 2011 Klíčová slova: historik, františkánský řád, misie, učitel, děkan, akce K, Univerzita Karlova, Teologická fakulta, internace, Ţeliv Tato práce pojednává o životě historika a františkána Jana Kapistrána Vyskočila. Jedná se o kompletní biografii tohoto významného představitele františkánského řádu v Československu první poloviny 20. století. Kromě samotného životopisu je součástí práce i popis jeho dvou zahraničních cest do Itálie a Francie. Stručně je představena i Vyskočilova práce badatelská s důrazem k dosud nevydaným textům, které jsou uloženy v archivech České republiky. Jedná se o první ucelený životopis tohoto historika.
|
|
|
Akce VK a její průběh v želivském klášteře z pohledu Náboženské matice
Mašková, Tereza ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Šmíd, Marek (oponent)
Diplomová práce Anotace: Akce VK a její průběh v želivském klášteře z pohledu Náboženské matice Diplomová práce představuje osud želivského kláštera v padesátých letech minulého století v rámci akce, která dostala krycí označení VK (vyklizení klášterů). Tato akce měla s konečnou platností zabránit hospodářskému a především pak kulturnímu vlivu římskokatolické církve v nově vznikajícím socialistickém státě. Na základě dokumentů z nezpracovaného fondu Náboženské matice, který se v dnešní době nachází v Národním archivu v Praze, bych tak ráda ukázala, jakým způsobem bylo naloženo s majetkem kláštera i s jeho obyvateli, kteří byli poté v klášteře internováni. Cílem práce je tak předložit veškeré důsledky zrušení kláštera s pomocí náboženského fondu s právní subjektivitou, jehož kořeny spadají až do doby Josefa II. Klíčová slova: akce VK, klášter Želiv, Náboženská matice, komunismus, římskokatolická církev, internace, zabavení majetku, "církevní šestka" z ÚV KSČ
|
|
| |
|
|
Socioekonomické důsledky internace Japanoameričanů ve Spojených státech za druhé světové války
Vojtuš, Michal ; Anděl, Petr (vedoucí práce) ; Smetana, Vít (oponent)
Socioekonomické důsledky internace Japanoameričanů ve Spojených státech za druhé světové války Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá přiblížením důsledků válečné internace Japanoameričanů v USA v socioekonomické rovině a věnuje se jak krátkodobým, tak dlouhodobým následkům uvěznění. První část práce pojednává o japonském přistěhovalectví do Spojených států a snahami pacifických států o její regulaci. Následující část představuje klíčový popis událostí internace samotné od jejích příčin, průběhu i důvodů ukončení. Třetí kapitola nastiňuje předválečný socioekonomický stav komunity s přihlédnutím na významnou roli zemědělství, především drobného farmaření. Poté jsou zkoumány důsledky internace v podobě proměny socioekonomické pozice Japanoameričanů v krátkodobém i dlouhodobém horizontu. V závěru jsou shrnuty zjištěné poznatky a krátce zmapován úspěšný proces nápravy a omluvy Japanoameričanům v poválečném období, který vyvrcholil odškodněním přeživších internace, jejím odsouzením a omluvou z úst prezidenta USA. Hlavní důraz je v práci kladen na pointernační odklon od zemědělství a přesun k jiným profesím, přímé ekonomické škody a dlouhodobé snížení platových podmínek internovaných a jejich potomků.
|
|
|
Deportace kalmyckého národa na Sibiř (1943 - 1957)
Dordzhieva, Yulia ; Pargač, Jan (vedoucí práce) ; Šatava, Leoš (oponent)
Diplomová práce Deportace kalmyckého národa na Sibiř (1943-1957) je věnována jedné z tragických kapitol v dějinách Kalmyků, národa žijícího v dolním Povolží v Rusku. Na problematiku deportace Kalmyků v Sovětském svazu za druhé světové války v diplomové práci se nahlíží v širších souvislostech. Problematika deportace jako výchozí teze práce je zasazena do širšího kontextu. Koncept deportace a represivní politiky státní vlády byl v první polovině 20. století používán vládním aparátem Sovětského svazu jako jeden z nástrojů trestních sankcí a regulace poměrů ve státě. První polovina 20. století v Rusku je poznamenána obdobím stalinismu. Období vlády generálního tajemníka ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu J. V. Stalina (1922-1952) zapsalo se do ruských dějin jako období masových represí (kolektivizace, pronásledování kulaků, církevních hodnostářů a politických odpůrců, období "velkého teroru", deportace v předvečer druhé světové války, totální deportace za druhé světové války). Represivní politika sloužila jako jedna ze strategií soustředění moci v rukou Komunistické strany a stanovení režimu v zemi. Deportace celých národů za druhé světové války byly pojímány jako totální odplata sovětské vlády za zrádu vlasti. Deportované národy byly usvědčovány z masové velezrády a kolaborace s...
|
|
|
Jan Kapistrán Vyskočil a jeho dílo
Čada, Václav ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Foltýn, Dušan (oponent)
1. ANOTACE Jméno autora: Mgr. Václav Čada Instituce: Univerzita Karlova v Praze - Pedagogická fakulta Katedra dějin a didaktiky dějepisu Obor: Učitelství pro ZŠ a SŠ, DĚJEPIS - SPOLEČENSKÉ VĚDY Název práce: Jan Kapistrán Vyskočil a jeho dílo Vedoucí práce: doc. PhDr. Alena Míšková, Ph.D. Počet stran: 180 textu, 39 příloh Rok obhajoby: 2011 Klíčová slova: historik, františkánský řád, misie, učitel, děkan, akce K, Univerzita Karlova, Teologická fakulta, internace, Ţeliv Tato práce pojednává o životě historika a františkána Jana Kapistrána Vyskočila. Jedná se o kompletní biografii tohoto významného představitele františkánského řádu v Československu první poloviny 20. století. Kromě samotného životopisu je součástí práce i popis jeho dvou zahraničních cest do Itálie a Francie. Stručně je představena i Vyskočilova práce badatelská s důrazem k dosud nevydaným textům, které jsou uloženy v archivech České republiky. Jedná se o první ucelený životopis tohoto historika.
|
|
|
Emigrace kulturních elit z vichistické Francie
Píchová, Marta ; Emler, David (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent)
Práce analyzuje emigrace kulturních elit během vichistického režimu ve Francii, tj. v letech 1940-1944. Zabývá se narůstající hrozbou nacistického režimu a řeší specifika politické situace ve Francii, která za druhé světové války zabraňovala emigraci. V tomto směru hraje zásadní roli přijetí proticizineckých opatření a přistoupení k internaci cizinců. Základem této práce je seznam osobností, který byl sestaven americkou organizací Emergency Rescue Committee, přičemž takto vymezená kulturní elita je sledována napříč celou prací. Autorka se zabývá situací v internačních táborech a způsoby úniků z těchto táborů, ale také komunitou umělců a intelektuálů v Marseille. Město Marseille se stalo místem setkávání kulturních osobností, protože bylo jediným přístavem, z kterého bylo možné opustit Francii. Cílem práce je definování tří únikových cest, které byly za války používány, přičemž nehraje roli, zda se jednalo o legální či nelegální způsob emigrace.
|
|
|
Želivský klášter ve 40. a 50. letech 20. století
DVOŘÁK, Martin
Práce se zabývá želivským klášterem premonstrátů a osudy jeho členů v období 40. a 50 let 20. století. V úvodu jsou stručně nastíněny dějiny kláštera a premonstrátského řádu. Tématem prostřední části práce je želivský klášter jako celek. Tato pasáž popisuje ekonomická opatření, která proti němu byla zavedena ze strany komunistického režimu. Rovněž je zde, na obecné úrovni, popsána příprava rušení klášterů a samotný průběh této akce přímo v Želivě. Třetí část pojednává o osudu želivského opata Bohumila Víta Tajovského i osudech ostatních členů želivského konventu, kteří byli zasaženi komunistickým režimem.
|
host ::
RSS.